Africký zápisník mladého medika

Když jsem během prokrastinační chvilky před státní zkouškou z vnitřního lékařství otevřel šuplík ve svém pokoji a našel v něm tři roky starý zápisník z Afriky, okamžitě jsem se do něj začetl. Zaprvé proto, že jsem na hromadu ručně popsaných papírů ve složce plné afrického písku téměř zapomněl a za druhé mě obsah naprosto pohltil a donutil zavzpomínat si na příběhy, které jsem od svého návratu vyprávěl nespočetněkrát. Během čtení a vzpomínání jsem se smál, brečel, vztekal a zamýšlel se nad cestou, kterou jsem od té doby ušel. V neposlední řadě jsem se během čtení několikrát styděl za svou tehdejší nevědomost, naivitu a hloupost.

Musím se přiznat, že při postupném přepisování ručně psaných zápisků jsem několikrát měl tendenci obsah některých kapitol upravit či přepsat tak, aby odpovídal mému aktuálnímu rozsahu vědomostí, dovedností a pohledu na svět jako takovému. Nakonec jsem si uvědomil, že to udělat nesmím. Za prvé proto, že by můj zápisník ztratil svoji autenticitu a jedinečný pohled medika – zobáka na okolní svět i medicínu. Za druhé proto, že by to nebylo fér vůči mým mladším kolegům a všem čtenářům, kteří si mé zápisky přečtou. A v neposlední řadě také proto, že vždy, když si svůj zápisník přečtu, uvědomím si, jak dlouhou profesní cestu jsme já i mí bývalí spolužáci – medici a dnešní kolegové – lékaři ušli. Nabízím Vám ho tedy nyní ve své původní podobě a plné kráse. Obsahuje i moravské výrazy a slůvka, za která se na základní škole dostávají černé puntíky.

Do zápisníku z měsíc dlouhé stáže jsem zapisoval zajímavé (a někdy těžko uvěřitelné) zkušenosti se súdánským zdravotnictvím, kulturou a zvyky. V závěru stáže jsem jako velmi cenný bonus dostal možnost účasti na týdenní medické misi do odlehlých oblastí Súdánu, kterou pravidelně organizuje místní univerzita.

Přesto, že zápisník zůstal zachován ve své původní podobě, nabízím na některých místech své komentáře, krátké odbočky, doplnění, připomínky či aktuální pocity, které jsou graficky odděleny od původního obsahu. Stejně tak jsou odděleny komentáře či názory mé rodiny, přátel, kolegů nebo lidí, kteří mě znají a mají zápisník čím obohatit.

Pokud máte zájem a otevřenou mysl, rád se s Vámi o své zážitky a zkušenosti podělím. Než se však případně dáte do čtení a prohlížení autentických fotografií, nalaďte se prosím vnitřně na následující vlny: nejsem spisovatel, zápisky jsem psal jako medik s nulovými klinickými zkušenostmi…a Afrika je někdy fakt neuvěřitelná.

Děkuji Vám za to, že mi věnujete to nejcennější, co máte – svůj čas a pozornost. Přeji příjemné chvíle strávené čtením a budu moc rád, pokud se mnou po dočtení knihy budete chtít sdílet své dojmy, názory, připomínky či konstruktivní kritiku. Pokud byste se případně chtěli na cokoliv zeptat, udělejte to – stejně odpovím jen na to, na co budu chtít…:))

MUDr. Martin Palička