Covid-19 jako nemoc z povolání

Již 25.3.2020 však vydal výbor Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP k podmínkám uznání nemoci COVID-19 stanovisko, kdy za nemoc z povolání ve smyslu nařízení vlády č. 290/1995 Sb. k datu 25.3.2020 je považováno za splnění určitých podmínek, i onemocnění COVID-19. Mezi zaměstnavateli toto i nyní vyvolává obavy, nicméně obavy nejsou na místě – na tyto situace jsou zaměstnavatelé pojištěni. Pro každý kraj je určeno pracoviště, které posuzování splnění podmínek nemoci z povolání posuzuje. Seznam pracovišť naleznete zde.

I. Základní podmínky pro uznání nemoci z povolání – podmínky musejí být naplněny kumulovaně:

1. Zaměstnanec prokazatelně přišel do úzkého profesního kontaktu s pacientem nebo s jinou osobou s prokázanou pozitivitou na COVID-19 v inkubační době tohoto pacienta nebo jiné osoby nebo v době manifestních projevů nemoci.
2. U zaměstnance byla prostřednictví RT-PCR testu prokázána nákaza COVID 19.
3. Onemocnění musí být klinicky manifestní – zaměstnanec trpěl klinickými příznaky onemocnění, což musí být uvedeno ve zdravotnické dokumentaci zaměstnance.

 II. Postup při podání žádosti o posouzení nemoci z povolání:

1. V případě, kdy má zaměstnanec podezření na nemoc z povolání, obrátí se na svého praktického lékaře, a to telefonicky. Praktický lékař se zaměstnancem zkonzultuje podmínky pro posouzení nemoci z povolání.
2. Pokud lékař dojde k závěru, že onemocnění mohlo opravdu vzniknout, odešle zaměstnance na specializované pracoviště s oprávněním pro posuzování nemocí z povolání. Na toto pracoviště je možno se obrátit i přímo, pokud by lékař odmítl vystavit žádanku k vyšetření.
3. Zaměstnanec vyčká na pozvánku k vyšetření a dotazník.
4. Zaměstnanec se dostaví na osobní konzultaci na středisku, s sebou je třeba donést: vyplněný dotazník, potvrzení o délce pracovní neschopnosti, výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře nebo jiného ošetřujícího lékaře, zejména popis průběhu infekčního onemocnění; kopie výsledků všech PCR testů COVID – 19 z laboratoří, včetně negativních; pokud proběhla hospitalizace, zprávu o ní.
5. V případě, kdy specializované pracoviště uznání nemoci z povolání doporučí, provede příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (příslušná Krajská hygienická stanice) šetření na pracovišti a rozhodne o tom, zda existovaly podmínky pro vznik předmětné nemoci na daném pracovišti. Zaměstnanec vyčká na vyjádření, které uznání nemoci z povolání doporučuje nebo nedoporučuje. Dále vyčká na epidemiologické šetření, které konečně rozhodne, zda bude či nebude COVID-19 uznán nemocí z povolání. Součástí šetření je zjišťování, kdy zaměstnanec nastoupil do zaměstnání; datum vstupní prohlídky; jméno lékaře, který ji provedl, s jakým závěrem; pracovní pozice; periodické prohlídky zaměstnance, jméno lékaře, který je provedl, s jakým závěrem; pracovní pozice před vznikem onemocnění; pracoviště; používané OOPP (osobní ochranné pracovní prostředky); činnosti, které zaměstnanec vykonával.
6. Výsledek šetření sdělí orgán dle odst. 5) specializovanému pracovišti, které vydá rozhodnutí o uznání/neuznání nemoci z povolání.

III. Doplňující informace:

• Podání žádosti o posouzení nemoci z povolání je zpoplatněno – následně při uznání nemoci z povolání je poplatek zaměstnanci proplacen.

IV. Nároky v případě nemoci z povolání:

Bolestné

V souvislosti s uznanou nemocí z povolání vzniká zaměstnanci nárok na bolestné za podmínek stanovených v Nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Dle Přílohy 2. Kapitoly V. tohoto nařízení je stanovena škála bodového hodnocení bolesti v závislosti mimo jiné na objektivní délce trvání onemocnění, přičemž hodnota jednoho bodu je 250 Kč:

Bodové ohodnocení bolesti určené na základě výše uvedeného je však za podmínek ustanovení  § 6 předmětného nařízení možné navýšit, a to ze dvou důvodů. Prvním důvodem jsou komplikace vzniklé v souvislosti s tímto onemocněním (např. infekce rány, zánět žil, embolie ad.), které lze dělit na lehké komplikace (navýšení až o 10%), středně těžké komplikace (navýšení až o 30%) a těžké komplikace (navýšení až o 50%). Druhým důvodem je, zda došlo k náročnému způsobu léčby, zde může dojít k navýšení bodového ohodnocení bolesti až o 50%.

Ztráta na výdělku

Zaměstnanci s uznanou nemocí z povolání náleží rovněž náhrada za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti či po skončení pracovní neschopnosti, pakliže bude mít trvalé následky, tedy zjednodušeně dorovnání do průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, kterého dosahoval před vznikem nemoci z povolání.

Ztížení společenského uplatnění

V případě trvalých následků (zpravidla se hodnotí až rok poté) vzniká rovněž nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění, které se rovněž hodnotí dle bodové škály, ale v tomto případě je bodová škála uvedena v Příloze č. 4 Nařízení vlády č. 276/2015 Sb., zde je uvedeno rozmezí 1000 – 6000 bodů dle poškození funkce napadených orgánů nebo systémů a vlivu na celkový zdravotní stav, opět s hodnotou jednoho bodu ve výši 250 Kč:

Ostatní nároky

Dalšími nároky mohou být nárok na náhradu péče o poškozenou osobu a její domácnost a dále pak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou (např. cestovné do zdravotnického zařízení, doplatky léčiv a zdravotnických prostředků apod.).

V. Nemoc z povolání u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Oporu pro odškodnění zaměstnanců na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr dává ustanovení § 77 odst. 1 zákoníku práce, které výslovně stanoví, že není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru, tedy i odškodnění v případě nemocí z povolání a pracovních úrazů.

Důležitou skutečností je, že dohoda o provedení práce je pracovněprávní vztah malého rozsahu a nezakládá nárok na dávky nemocenského pojištění. Nárok na nemocenskou vzniká, pokud jste účastníkem nemocenského pojištění. Účastníkem se stanete jako zaměstnanci, ale při převýšení limitu i jako brigádnici (u dohody o provedení práce jde o výdělek nad 10 000,- Kč za měsíc, u dohody o pracovní činnosti nesmí být měsíční příjem nižší než je rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění (v roce 2020 jde o částku 3 000 Kč/měsíc)).

I v případě, že zaměstnanec není účasten nemocenského pojištění a nemá nárok na doplatek do průměrného výdělku, je zaměstnavatel povinen u nemoci z povolání při výkonu činnosti na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr odškodnit mimo věcné škody rovněž náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením.

JUDr. Jana Pająk a Mgr. Lucie Lukšová