Lékař v Německu, ve Švédsku a ve Švýcarsku – vzdělávací programy v zahraničí

Práce českých lékařů v zahraničí, díl 1

České zdravotnictví má bezesporu svoje výhody pro pacienty. Nejsem si tak úplně jistá, jestli to jsou výhody i pro personál, pro lékaře a lékařky.  Protože mi ale na zdravotnících opravdu záleží, tohle nepovažuji za zanedbatelnou otázku.

Oslovila jsem lékaře, kteří pracují v zahraničí a poprosila je, aby se podělili o to, jak se jim v zahraničí žije.  Zjišťovala jsem, jakým systémem postgraduálního vzděláváním prošli v atestační přípravě. Zajímal mě jejich pohled na podporu rodin, life – work balance nebo životní náklady vzhledem k výši platu a daním.

A proč jsme se ptala? Protože Vám chci ukázat, že v českém zdravotnictví je prostor pro progresi ke spokojenějším lékařům a lékařkám. Mohli bychom si ve spoustě věcí vzít příklad a zkusit se na věci dívat jinak. Na druhou stranu není všechno nablýskané a ukázkové a každý systém má své mouchy a prostor pro zlepšování.

Není účelem Vás lákat jako absolventy do zahraničí, vůbec ne. Kdo někdy pracoval, byť jen chvíli, mimo republiku, určitě mi dá za pravdu – Žít a pracovat v oboru jako je medicína, v cizím státě, daleko od rodiny, v nerodném jazyce, je obrovsky těžké, náročné a vyžaduje to nesmírnou odvahu. Je jedno, jestli máte rodinu, nebo jste sami, nikdy to není procházka růžovým sadem. Musíte jít daleko za svoji komfortní zónu. Sakra daleko. A nakonec se často setkáte s tím, že Vám to stejně někdo omlátí o hlavu. Výši platu, studium, zkušenosti, které získáváte. Mnohdy i rodina, přátelé, kolegové anebo alespoň veřejnost.

Článek bude rozdělen na několik částí, proto, abych mohla přehledně srovnat základní otázky, které jsem na zahraniční kolegy měla. Pokud Vás zajímá celé znění jejich odpovědí, mrkněte na Blog Spokojených zdravotníků.

První otázka se týkala délky specializace, vzdělávacích programů lékařů v zahraničí, výše úvazků a toho, jestli existují nějaké mezikroky atestační přípravy.

Česká republika

Většina z Vás ví, jak probíhá před atestační vzdělávání. Po volbě oboru absolvuje lékař základní kmen ve zvoleném programu. Po absolvování základního kmene pokračuje specializačním vzděláváním zakončeném atestační zkouškou. Podle oboru je její součástí například operace, atestační práce, praktická a ústní část. Podmínka je odevzdání vyplněného logbooku, výkonů, záznamů povinné praxe i kurzů. Atestační zkouškou získává lékař specializovanou způsobilost v oboru, může pracovat samostatně, bez dohledu. Více v našem článku o postgraduálním vzděláváním zde.

Německo

Lékař v Německu, v našem případě lékařka, která absolvovala atestaci ze všeobecné interny, byla při úvazku 100 % zaměstnána 60 měsíců. Konkrétně její předatestační příprava trvala 47 měsíců s plným úvazkem a 19 měsíců s úvazkem 87,5 %. K tomu, aby Chefarzt nebo jiný Fachartz, tedy vedoucí specialista, měl zmocnění ke vzdělávání, musí mít komorou schválené pověření – Befugnis. Tedy něco jako školitel v českém systému. První tři roky pro všeobecnou internu „innere Medizin Basis a na další dva roky pro specializaci „innere Medizin Facharzt“ nebo dvě specializace v rámci jednoho pověření- Befugnis (např. gastroenterologie a kardiologie).

Je tedy potřeba, aby Váš školitel v předatestační přípravě Befugnis měl pro obě části vzdělávání. Součástí před atestační pětileté přípravy v oboru interna je 6 měsíců na JIP. Pro každou část existuje separátní logbook, ale zkouška je jen jedna, a to po celých ukončených pěti letech.

Švédsko

Specializační vzdělání (ST – specialiseringstjänstgöring) trvá v závislosti na oboru 5 až 5,5 let. Žádný kmen jako mezikrok tady neexistuje.

Úvazky – tak v tom jsou tady zaměstnavatelé velice benevolentní. Je možnost si vyjednat zkrácený úvazek víceméně tak, jak člověk potřebuje, pokud k tomu je objektivní důvod – v drtivé většině rodina. Všichni považují potřeby rodiny za vysokou prioritu, tudíž nepravidelná pracovní doba, kratší pracovní doba, částečný úvazek, nic z toho není problém. Samozřejmě člověk v takovém případě počítá s poměrným prodloužením délky. Dále se tady často kombinuje klinika s vědou často v rozsahu 25 % nebo 50 % pracovního úvazku. A teď drobný detail. Samozřejmě se k tomu prodlužuje poměrově délka ST, ale plat má člověk jako za plný úvazek na klinice (podpora nových vědců), navíc po 5 letech se plat zvedá na úroveň specialisty (eliminace platové diskriminace za to, že člověk dělá vědu). Celé je to velice dynamický proces a poměr úvazků je možné v průběhu času různě měnit a upravovat dle potřeby.

Žádné stabilizační dohody nejsou. Pokud jednou začnu ST, mám tím garanci pracovního poměru až dokud nebudu specialistou, i kdybych vzdělání pětkrát přerušil například kvůli mateřské dovolené.

Ukončením ST smlouva končí a člověk uzavírá smlouvu novou jako specialista. Tady tedy není stoprocentní jistota, že novou pozici dostanu na stejné klinice, ale kromě pár výjimečných případů se nestalo, že by člověk musel měnit pracoviště.

Švýcarsko

Délka specializace je obecně delší. Pokud bychom brali základní obory jako je praktické lékařství a všeobecná interna, tak je srovnatelná s Českem. Vše ostatní trvá daleko delší dobu. Pokud bychom brali specializaci v interních oborech, tak předpokladem pro absolvování například gastroenterologie je ukončená atestace z interny. Pokud se lékař hlásí na kardiologii, tak nedostane místo bez toho aby měl za sebou aspoň 3 roky ve všeobecné interně. Obecně by se dalo říci, že specializace v interních oborech je ještě lehčí než v chirurgických oborech, kde to je ještě složitější. Pro získání atestace je povinnost předložit odpovídající počet výkonů, který je velmi složité nasbírat během specializace (velký počet privátních pacientů, kteří jsou operování atestovaným lékaře). Proto i specializace tvá i klidně dvojnásobnou dobu a velmi často i s nejasným výsledkem, kdy mnoho chirurgů po několika letech přípravy změní obor nebo odejde dodělat atestaci do Německa. Úvazek je možný zkrátit na 80 procent, ale až spíše po atestaci. Během atestační přípravy je to spíše výjimky, že to zaměstnavatel povolí. Zdroj: Michael Němeček.

V dalším pokračování se dozvíte třeba jaký je nástupní plat lékaře v Německu/Švédsku nebo jaká je nabídka práce lékaře v zahraničí.

Autor : MUDr. Tereza Ettlerová, MBA