Předatestační příprava lékařů v zahraničí

Česko

V době, kdy jsem nastupovala jako absolvent do praxe mi životopis hodně pomohl k vysněnému místu. Bez něj bych si rozhodně nemohla vybírat.  Zhruba o rok později počet volných míst pro absolventy raketově vzrostl, a to téměř v každém oboru. Je pravdou, že dodnes existují obory, o které je velký zájem a nastává poté problém v rámci splnění povinných, předatestačních povinností, kdy není dostatečný počet lůžkových zařízení, která by poptávku uspokojila. Jedná se o obory jako je dermatologie nebo oftalmologie. V oboru všeobecná interna nebo třeba gynekologie a porodnictví najdete volná místa téměř v každé nemocnici, na kterou narazíte. Samozřejmě kliniky nabízejí jiné možnosti než menší nemocnice. Nenechte se ale zmást, ne pro každého je práce na velkých pracovištích přínosná a vhodná. Všechno má svoje pro a proti, ale o tom už jsme psali dříve zde.

Německo

Pokud se rozhodnete pro obor například všeobecná interna, jsou volná místa téměř v každé nemocnici. Důležitým prvkem jsou jazykové zkoušky. Každá spolková země má jiné podmínky, například v Sasku, nejblíže ČR, vyžadují zkoušku obecné němčiny na úrovni B2 a odborné němčiny v rámci zkoušky na úrovni C1, tedy velmi vysoká úroveň. Na univerzitní kliniky může mít cizinec trochu větší problém se dostat, ale rozhodně to není nemožné. Samozřejmě jako všude čelíte konkurenci a tím pádem Vám životopis a znalost jazyka můžou jen pomoci. V oborech jako je pediatrie nebo oftalmologie je situace komplikovanější, ale také záleží na spolkové zemi a místě, kde se chcete o práci ucházet. Jako všude je poměrně velká fluktuace a lidé odcházejí a přicházejí.

Švédsko

Jako všude jinde jsou i zde prestižní pracoviště a žádané obory, kde poptávka převyšuje nabídku. Navíc je důležité zde říci, že než může lékař začít ST, musí mít nejdříve hotové tzv. AT (allmäntjänstgöring), což se vzdáleně dá přirovnat ke státnicové praxi, která ale oproti Česku trvá cca 20 měsíců, je ukončena velkou zkouškou a jedná se o opravdovou práci, tudíž pracovní smlouva, jasná struktura a náplň a samozřejmě plat. Absolvováním AT se člověk nesmírně rozvine v praktických dovednostech, naučí se pracovat jak v primární, tak v nemocniční péči, orientuje se v systému, organizaci, je pak mnohem lépe připraven fungovat více samostatně, než například český absolvent. Po dokončení AT získá lékař legitimaci (legitimerad läkare), což je nutnost pro následné pokračování ve specializační přípravě.

Každá nemocnice vypisuje 2x ročně určitý počet AT míst. Problém bývá, že jich není dostatek na poměr absolventů v daných regionech a spousta lidí třeba nechce jít pracovat do nejsevernějších nemocnic, kde ani lišky nedávají dobrou noc a den má v zimě neodolatelných 90 minut. Ale i když se tato místa na severu zaplní, stále je spousta absolventů, kteří musí čekat na další vypsání nových AT. Tak začne většina dělat tzv. lékaře bez legitimace (olegitimerad underläkare). Takový lékař má omezené pravomoce, nutnost pracovat pod dozorem atd.

Menší či spíše větší výjimku tvoří ti, kteří vystudovali medicínu v zahraničí, protože získáním diplomu se člověk automaticky považuje za lékaře s legitimací a může rovnou začít s ST. Sice přeskočí celé kolečko s AT, na druhou stranu má ale nevýhodu, že není po praktické stránce tak dobře připraven.

Abych lépe popsal, jak dlouho může někdy trvat cesta ke specializaci v případě studia ve Švédsku, pokusím se o názorný příklad. Začnu studovat medicínu (trvá 5 a půl let). Je ze mne lékař bez legitimace. Chci se stát například chirurgem. Chci pokračovat absolvováním AT nejlépe někde v místě, kde jsem studoval (rodinné důvody, bydlení, aj.). V okolních nemocnicích je veliký nápor na omezený počet AT míst, a tak začnu jako olegitimerad underläkare na oddělení nějaké kliniky a třeba po roce dostanu AT (dělá se pracovní pohovor, pracovní zkušenosti a dobré reference jsou velkou výhodou). Po 20 měsících složím zkoušku a je ze mne lékař s legitimací (mohu vypsat recept, neschopenku, ucházet se o ST místo). Chci pokračovat ST v chirurgii, které momentálně není vypsané na daném pracovišti. A tak dále pracuji jako lékař s trochu vyššími pravomocemi (je možné pracovat na pohotovosti pod dohledem atd.) a třeba po dalším půlroce dostat samotné ST ve vysněném oboru. V případě méně žádaného oboru/místa může celý proces samozřejmě trvat kratší dobu.

V tom vidím jednu z nevýhod postgraduálního vzdělávání ve Švédsku, že cesta ke specializaci trvá někdy velice dlouho. Je tu ale snaha o řešení, možné zkrácení, či zjednodušení celého procesu.

Relativně nedávno bylo rozhodnuto, že AT bude nahrazeno tzv. BT (bastjänstgöring), které bude mít standartní délku 12 měsíců a bude povinné jak pro studující zde, tak i pro zahraniční absolventy (srovnají se rozdíly v úrovni praktických dovedností a délce vzdělání).

Švýcarsko

Pokud je člověk flexibilní a je ochoten se stěhovat, tak získá místo podle preferencí. Během absolvování specializace je povinen lékař změnit alespoň na rok nemocnici, kde absolvuje vzdělávání. To se týká například všeobecné interny, kde povinnost rok absolvovat ve velké nemocnici (v Čechách krajská nemocnice/fakultní nemocnice).

Tak co? Už víte, kam se za svým vysněným oborem vydáte?

V příštím pokračování se dozvíte, jaké probíhají vzdělávací programy lékařů v zahraničí a také se budeme přibližovat tématu nástupního platu lékaře v Německu nebo Švédsku. Určitě si nenechte pokračování ujít.

Autor : MUDr. Tereza Ettlerová, MBA