Věk je jenom číslo – i při studiu medicíny

„Tak na tohle už jsem starej“. Eufemistický překlad slavné hlášky Rogera Murtaugha z kultovní Smrtonosné pasti by se dal přirovnat k pocitům člověka, kterému už není dvacet a uvažuje o studiu medicíny. Myslíte si, že už vám ujel vlak? Že to nezvládnete? Studium medicíny je náročné pro kohokoliv, nezávisle na věku. Je to výzva, která v sobě skrývá mnoho radosti, ale i pár překážek. Pojďte se s námi přesvědčit o tom, že nikdy není pozdě začít dělat to, o čem jste vždy snili.

Proč studovat medicínu v pozdějším věku
Každý z nás se v životě dostane do bodu, kdy reflektuje své pocity ohledně výběru kariéry. Ukončení střední školy, studium na vysoké a vstup na pracovní trh jsou životní milníky probíhající v rychlém sledu, které předurčí, do jaké sféry pracovního zařazení vstoupíte. Prvních pár let v zaměstnání sbíráte cenné zkušenosti, postupujete od juniorních pozic až do středního managementu a než se nadějete, tak vám třicítka klepe na dveře. U mnoha z nás právě kolem třicátého roku života vytanou na mysli vtíravé myšlenky, zda si člověk svůj pracovní směr přeci jen zvolil kdysi dávno správně. Je třeba říci, že tyto pocity jsou naprosto normální. Každý se s věkem vyvíjí, a to, o co jste měli zájem jako čerstvě plnoletí nemusí být to, co vás uspokojuje o dekádu později. Kdy jindy než ve chvíli, kdy jsme profesně na pochybách si položit otázku: „Opravdu chci tohle dělat do konce svého života?“. Mnoho lidí je se svou prací spokojeno a tuto otázku si nepokládá. Pokud však ve vás dotaz rezonuje, možná je na čase zamyslet se nad tím, zda nepřišel čas na změnu kariéry. Ať už se jedná o nespokojenost v práci, touze po vědomostech a vzdělání nebo o nesplněný dětský sen, který jste v průběhu života zatlačili do hlubin vaší mysli, je na čase to začít řešit. Přijde vám šest let studia medicíny a následné roky atestace jako neúměrně dlouhá doba? Vězte, že těch šest let uplyne tak jako tak. Volba je na vás.

Výzvy a překážky studia medicíny v pozdějším věku
Studium medicíny není pro každého a svou roli v tom skutečně nehraje to, jestli vám je dvacet nebo třicet, ale bystrost, odhodlání a touha stát se lékařem. Mnoho mladých lidí neprojde tvrdým sítem prvních ročníků. Mít určité obavy je samozřejmě na místě. Jedná se o náročné prezenční studium, které vám jednak sebere spoustu času a potenciálně zvýší životní náklady (například pokud spadnete do kategorie, kdy za sebe budete muset platit školné). Vzhledem k tomu, že vás už nejspíše neživí rodiče, je pravděpodobné, že za dob studia budete muset pracovat alespoň na částečný úvazek, aby za vás zaměstnavatel zaplatil sociální a zdravotní pojištění, což mladší studenti řešit nemusí. Zaměstnání, byť na částečný úvazek, je v kombinaci se studiem jednoho z nejnáročnějších oborů, vskutku pro otrlé povahy. Je tedy zapotřebí mít finanční rezervu. Budete mít mnohem méně času na studium i odpočinek, a patrně budete cítit i mnohem větší míru strachu ze selhání a neúspěchu. Tyto pocity zažívají i mladší studenti a nejedná se o nic neobvyklého. Váš věk s sebou ponese některé nevýhody, ale na druhou stranu skýtá i mnoho výhod. Pokud na vysokou školu přicházíte ze zaměstnání, jste již zběhlí, co se týče technik zvládání stresu, time managementu, multitaskingu a umění jednání s lidmi. Další výhodou je, že pokud jste již překročili třicítku, budete pro učitele věkově rovnocennějším partnerem, než tomu bude u vašich čerstvě plnoletých spolužáků.

Jak se připravit na studium medicíny v pozdějším věku
Pokud od vašeho posledního kontinuálního studia uplynula delší doba, můžete se cítit, jako by vám ujížděl vlak. V první řadě je třeba se na přijímací zkoušky řádně připravit. Přijímací zkoušky se nejčastěji skládají z fyziky, chemie a biologie. Můžete si zvolit placené přípravné kurzy, ať už ty od jednotlivých fakult nebo si vybrat jednu z firem, které se na kurzy specializují. Pokud máte potíže s některým z předmětů, je nasnadě popřemýšlet, zda si nezaplatit i soukromého lektora. Začněte se připravovat minimálně půl roku před termínem přijímacího řízení, abyste měli dostatečnou časovou rezervu na přípravu a zaměření se na hůře zvládnutelné předměty. Nesnažte se informace pouze doslovně memorovat, ale hledejte v učivu smysl a návaznosti. Netravte veškerý čas pouze učením, snažte se věnovat i aktivitám, které vám přinesou radost, a během kterých si vyčistíte hlavu. Choďte na procházky, cvičte, běhejte. Snažte se okysličit mozek, aby vám učivo zpracovával snáze. Dalším důležitým bodem je mít někoho blízkého, na koho se můžete ve chvílích stresu a beznaděje obrátit. Pokud máte plnou podporu svých nejbližších, kteří vám drží palce, půjde vám příprava mnohem snáz.

Závěr
Pokud se rozhodnete, že chcete jít touto cestou, zařiďte si přípravný kurz. Projděte knihkupectví a podívejte se po knížkách s tematikou chemie a fyziky pro gymnázia, které vám v přípravě pomůžou. Snažte se si z platu průběžně odkrajovat určitou částku, abyste v případě přijetí na vaši vytouženou vysokou školu měli dostatečnou finanční rezervu. Projděte si s předstihem informace poskytované fakultami o platbách při překročení věku standardizovaného ke studiu. Především se nebojte, a hlavně si věřte.

Mgr. Lucia Hronková