Vhodná volba oboru aneb všechny obory nejsou pro všechny

Obecně máme každý nějaké charakteristické rysy, určitý temperament, určitou osobnost a je blbost se snažit ji změnit. Něco jako léčba šokem v tomhle případě rozhodně nefunguje. Myslím tím něco jako – vím, že potřebuju klid a soustředění na práci, ale chci se toho zbavit, tak budu jezdit RZP, ať se otrkám – blbost. Jediné, čeho docílíte tímhle přístupem je extrémní stres, nepohoda a žaludeční vředy. Respektujte svoji osobnost.

Naučte se znát sami sebe už na fakultě. Víte, jak pracujete – potřebujete bič a cukr? Prokrastinujete? Nebo jste schopni sami sebe motivovat na vysoké úrovni? Poznejte se a podle toho volte své budoucí zaměření.

Co od oboru očekáváte. Co očekáváte od své budoucnosti? Chcete mít jednou vlastní ambulanci? Pak nedělejte neurochirurgii nebo ARO. Chcete operovat? Tak si nevybírejte internu (ano, to trochu přeháním). Udělejte si časový horizont i dál než za první rok po státnici, ten je stejně všude stejný – hodně náročný.

Jaká je a bude vaše životní situace. Samozřejmě, že se člověk a s ním i jeho názory vyvíjí a mění, ale minimálně se můžete zkusit zamyslet nad tím, jaká je vaše situace teď. Máte třeba už děti? Nebo je vaším velkým přáním mít velkou rodinu? Nebo pečujete o starší příbuzné? Sourozence? I tomu byste se měli snažit přizpůsobit svoji volbu. Pro váš spokojenější život. To ale vůbec neznamená, že pokud máte sen být špičkově zaměřený specialista, měli byste to zahodit jen kvůli jiným povinnostem. Hledejte však cesty, možnosti a varianty, jak ke svému cíli dojít. Nebude to ta snadnější cesta, ale určitě je možná. Pokud máte například nějaké fyzické omezení, třeba zrakovou indispozici, nebude nejvhodnější trávit celý den nad mikroskopem a pitevními preparáty, není to ale nemožné.

Pokud už máte nějaké favority mezi vyhlédnutými obory, není nic lepšího než se podívat pod pokličku reality. Najděte si mladého lékaře, který v oboru pracuje, zeptejte se ho, jak se mu daří a poproste ho, ať s ním můžete jít třeba do služby. Jednou jsme to udělala i já a dneska se tehdejší student, kterého jsem do služby vzala, chystá na prestižní místo vedoucího lékaře v Mnichově. Ideálně si jich najděte víc, sice vás i jeden ovlivní a může pro obor získat, ale pokud chcete větší objektivitu, čerpejte z více zdrojů.

Existují také intimní obory jako urologie nebo porodnictví, kde při výuce vidíte svůj jeden porod (když máte štěstí) nebo jednu cévku a podle toho se máte rozhodnout, jestli je to obor pro vás. Některé fakulty nebo nemocnice nabízejí zájemcům možnost aktivně docházet na kliniky a dívat se pod ruce starších kolegů. Někde se musíte aktivně ptát a tlačit. Budu ale věřit, že zájemce nikdo neodmítne.

Mějte i na paměti šířku každého oboru. Například pokud se rozhodnete pro porodnictví a gynekologii, pak strávíte roky na porodním sále, minimálně ve službě, ale obor je to tak široký, že se můžete postupně specializovat třeba na kolposkopie nebo třeba ultrazvukovou prenatální diagnostiku. Jedna věc je vyplněný logbook, druhá věc, co vás potom v reálném světě bude opravdu bavit, naplňovat a přinášet radost. Bez toho se totiž žádná práce nedá dělat dlouho.

Štěstí v nešťastné personální situaci českého zdravotnictví vidím pro mediky v tom, že si v podstatě můžete volit obor i místo dle svých preferencí. Využijte toho a buďte ve své volbě spokojení.

A závěrem? Co když se spletete? Zjistíte, že jste se zmýlili a ta míra stresu v akutní medicíně není pro vás? To se stává, není všem dnům konec, naopak, je to třeba začátek toho, abyste byli spokojení lékaři a lékařky. O nic nejde. Ano, třeba jste věnovali dlouhý čas oboru, kde být nechcete, nic ale není ztráta času. Naučili jste se kopec nových věcí, administrativu, poznali prostředí, metody, rutinu, chod oddělení, to všechno využijte i v jakémkoliv jiném oboru.

I když se to tak možná zdá, medicína není jen honba za atestací. Je to práce, je to poslání, je to zábava, je to výzva, je to život a ten by vás měl bavit a naplňovat. Když to tak není, změňte to!

MUDr. Tereza Ettlerová, MBA